Historie páteckého zámku

Zámek vystavěný na zač. 18. stol. od praemonstrátů strahovských, jimž panství toto náleželo již v době předhusitské (pak odcizeno a znova koupeno bylo). Rozsáhlá budova zevně střízlivých tvarův. Přední stavení původně pivovar; jím vede průjezd portálový se znakem strahovským do rozsáhlého nádvoří, v němž stojí zámecké obydlí. Půdorys tohoto jest obdélníkový, průčelí prolomeno portálkem, jehož rovné pískovcové pažení nese feston, štítové segmenty a medailon s reliefem P. Marie; v prvním patře arkády s balustrádami dělené dvěma těžkými pilíři, v rozích výklenky. Střed budovy vyvýšen věžovitě o polopatro nad střechu.
- Soupis památek, Politický okres lounský (1897) -

První písemná zmínka o Pátku je z roku 1196 - majitel vsi Milhost daroval Pátek vznikajícímu klášteru v Mašťově. Okolní vsi (Radonice, Stradonice, Kystra, Levousy) patřily v té době strahovským premonstrátům. Založení kláštera se však nezdařilo a Pátek později připadl klášteru strahovskému.

Na místě dnešního zámku stávala tvrz, vybudovaná tehdejšími majiteli páteckého panství, řádem premonstrátů, na nevysokém ostrohu nad řekou Ohří. První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1374.

Za husitských válek byla ves vypleněna, v r. 1420 z větší části vypálena. Vsi se zmocnil Zikmund z Třebívlic, po něm syn Matúš ze Žichova,

Dalším vlastníkem se stal r. 1421 významný husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Král Zikmund Lucemburský však krátce poté pátecké panství věnoval Janovi z Vartemberka za jeho pomoc při boji proti husitům. Jakoubek z Vřesovic však udmítl Pátek vydat a v roce 1436 si při Zikmundově návštěvě Žatce od krále vyžádal příslib páteckého panství. Protože šlo jen o ústní slib, který nemohl doložit, byl Jakoubek z Vřesovic nucen vzdát se Pátku při revizi majetkových poměrů v roce 1454 a předat jej Vilémovi z Konic.

Od roku 1474 se majitelem Pátku stává Jindřich starší z Klinštejna a na Toužetíně (podle ostrve ve znaku rod vzešel z Ronovců), později jeho syn Jan a vnukové Jindřich a Jan, který nechal se svolením krále Ludvíka Jagellonského páteckou tvrz roku 1523 opravit.

Jan IV. Popel z Lobkovic (v letech 1554 – 1570 nejvyšší purkrabí Českého království) získává Pátek díky sňatku s Magdalénou, dcerou Jana z Klinštejna. V letech 1544 až 1557 přestavěl dosavadní tvrz do podoby renesančního zámku či spíše letohrádku. Také nechal v r. 1567 renesančně přestavět mlýn pod zámkem. Atikový štít, zdobený figurálními, rostlinnými a ornamentálními sgrafity, se pouze částečně dochoval na jihozápadním průčelí. Podle odhadu majetku českých stavů z roku 1557 byl Jan IV. Popel z Lobkovic nejbohatším příslušníkem panského stavu v Plzeňském kraji.

Významnou návštěvu hostil pátecký zámek 14. a 15. dubna roku 1586, kdy zde Jan z Lobkovic uvítal Viléma z Rožmberka, nejmocnějšího velmože Čech, a Jaroslava ze Smiřic, dvorského maršálka Českého království.

Po smrti Jana (1570) získal Pátek a okolní vsi jeho syn Kryštof z Lobkovic, zvaný Tlustý (nejvyšší hofmistr na dvoře Rudolfa II.). Z 15. června 1587 pochází popis páteckého panství: zámek Lusthaus, při témž zámku dvůr s ovčínem, louka, mlýn s pěti moučnými koly, mlýn koreční s dvěma koly s pilou, řeka Ohře, potůček z Débře, loužek, les proti Volenicům, dvůr Débeř, mlýn s jedním kolem, štěpnice.

Kryštof z Lobkovic zemřel v roce 1609 a pátecké panství zdědil jeho syn Jan Kryštof, který zemřel bezdětný v roce 1614 a panství tak zdědili Alžběta z Lobkovic, Jan Libštejnský z Kolovrat a Vilém mladší z Lobkovic. Ti následně Pátek prodali Štěpánu Jiřímu ze Šternberka a na Postoloprtech.

Štěpán Jiří ze Šternberka zemřel v roce 1625, po něm dědil syn Adam, který umírá r. 1633 a panství přechází na jeho nezletilého syna Jana Štěpána ze Šternberka. Po smrti Jana Štěpána v r. 1657 jej zdědila manželka Anna Františka a sňatkem s ní je získává její druhý manžel Hložek ze Žampachu. Pátecké panství je v té době silně zadluženo a tak je Hložek vyplácí a ve své závěti odkazuje manželce Anně Františce. Krátce po manželově smrti v r. 1679 jej Anna prodala hraběnce Lidmile Begnině Šternberkové. Po její smrti syn hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka prodal Pátek Gundakarovi z Dietrichsteina, který rozšiřoval své libochovické panství.

Přestavbu zámku do dnešní podoby započal snad kníže Gundakar z Dietrichsteina v roce 1690, téhož roku však umírá. V přestavbě pokračoval jeho dědic Ferdinand z Dietrichsteina. Stavitelem byl Antonio della Porta, který pro Dietrichsteiny přestavoval také Libochovice, Budyni nad Ohří či Nepomyšl, kamenické práce dodal Jakob Mitthofer. Úplně dokončen byl zámek roku 1697, do roku 1700 se stavěly hospodářské budovy.

Roku 1710 panství opět získali strahovští premonstráti. Z této doby pochází poslední přestavby - především rozšíření kaple Narození Panny Marie v patře zámku a doplnění malého schodiště do pokojů. Okolo roku 1750 na Pátku pracoval strahovský premonstrát a barokní malíř František Siard Nosecký, který freskami vyzdobil zámeckou kapli a refektář (jídelnu mnichů).

Po únoru 1948 byla v zámku umístěna Okresní politická škola, později Oblastní zemědělský archiv, jehož část tvořil bývalý rodinný lobkovický archiv. Od roku 1961 zde byly kanceláře MNV, knihovna a vývařovna JZD, stanice SNB, později zde byla také umístěna mateřská školka.

Od roku 2003 byl zámek vždy o prázdninových víkendech otevřen veřejnosti díky paní Mileně Hubičkové, dobré duši páteckého zámku.

 

Historie páteckého mlýna

Dřevěný mlýn zde stával od nepaměti a to ještě dříve, než byl zmíněn ve strahovském urbáři r. 1351. Až za Jana staršího z Lobkovic byl postaven stavitelem Jakubem Venturou mlýn kamenný ve stylu vlašské renesance, jehož štíty byly opatřeny bohatou sgrafitovou figurální výzdobou, z níž se do dnešních dnů zachovala pouze psaničková výzdoba a v rustice donedávna čitelný rok 1567.

Mlela se zde mouka pro široké okolí, postavena byla pekárna, v areálu mlýna byla i důmyslně využívána voda z Débeřského potoka, která protékala odpadním kanálem přes dvůr a poháněla soukolí pily.

V roce 1908 byla ve mlýně instalována Francisova turbína, mlýn však v r. 1915 vyhořel, byl přestavován a upravován.

Po roce 1948 byl mlýn zestátněn, majitelé vystěhováni a mlýn fungoval až do září 1992 pod firmou "Mlýny a těstárny Pardubice, závod Litoměřice". Po tomto datu byl vrácen dědicům původních majitelů, mlel i nadále, ač s menším výkonem. Ještě v roce 2006 daroval majitel páteckou mouku na upačení perníčků pro hosty Setkání rodáků a přátel Pátku. Dnes již zařízení mlýna není v chodu pro jeho chatrný stav.

Ing. Otakar Šebek - nástupce a pokračovatel svých předků, vlastníků mlýna, po navrácení nemovitosti znovuzbudoval jez (původní byl protržen a úplně zničen), postavil vodní elektrárnu se dvěma turbínami, zbudoval rybí přechod, o mlýnský ostrov ekologicky pečuje a neustále pokračuje v opravách a přestavbách starobylého domova svého rodu.

Hrady a zámky Českého středohoří a Poohří: Milešov - Pátek - Skalka - Stekník - Vrbičany
  © 2019 Alšík & Co. ~ All rights reserved | Design by W3layouts