Zámek Pátek

Historie páteckého zámku

Zámek vystavěný na zač. 18. stol. od praemonstrátů strahovských, jimž panství toto náleželo již v době předhusitské (pak odcizeno a znova koupeno bylo). Rozsáhlá budova zevně střízlivých tvarův. Přední stavení původně pivovar; jím vede průjezd portálový se znakem strahovským do rozsáhlého nádvoří, v němž stojí zámecké obydlí. Půdorys tohoto jest obdélníkový, průčelí prolomeno portálkem, jehož rovné pískovcové pažení nese feston, štítové segmenty a medailon s reliefem P. Marie; v prvním patře arkády s balustrádami dělené dvěma těžkými pilíři, v rozích výklenky. Střed budovy vyvýšen věžovitě o polopatro nad střechu.
- Soupis památek, Politický okres lounský (1897) -

První písemná zmínka o Pátku je z roku 1196 - majitel vsi Milhost daroval Pátek vznikajícímu klášteru v Mašťově. Založení kláštera se však nezdařilo a Pátek později připadl (neznámo jak) právě klášteru strahovskému, kterému v té době již patřily okolní vsi (Radonice, Stradonice, Kystra, Levousy)...

Pravděpodobně Řád premonstrátů na Strahově založil na nevysokém ostrohu nad řekou Ohří (zřejmě na místě dnešního kravína) tvrz, poprvé písemně zmiňovanou roku 1374.

"Klášter postupuje opatrnému a poctivému muži Svachovi čili Svaškovi chalupu čili městiště podsedkové nad lázní tudíž v Pátku řečené Tržiště se čtyrmi strychy pole právem zákupným za 18 kop grošů Pražských, aby v též chalupě neb městišti měl krčmu, ve které měl nalévati pivo a jiné nápoje obyčejně dle spůsobu a zvyklosti krčem v sousedství na cizích panstvích, totiž v Košticích, Křesíně a Počedělicích, nedávaje menší míry pod pokutou jednoho věrdunka čili čtvrt kopy grošů, též prodávati chleba, masa a jiných potrav dle svého prospěchu. V krčmě nemělo se provozovati her v kostky ani jiných zbytečných neb škodlivých, což pozůstaveno na nařízení vrchnosti."

Urbář z roku 1410 obsahuje popis vesnice. V té době zde žilo 26 hospodářů s rodinami. Každé hospodářství muselo každoročně vrchnosti odvést 72 grošů, šest kuřat, 60 vajec, 1 fůru sena a postavit 6 ženců, 4 na žatvu ozimů a 2 na jarní žatvu. Kromě toho musel každý hospodář platit 20 grošů královské berně, dále 33 grošů generální berně a z každého lánu půl groše. Urbář povoloval poddaným volnou dispozici s movitým a nemovitým majetkem, pozemky však nesměli prodat žádnému šlechtici. V urbáři je dále zmínka o dvou ostrovech na řece Ohři, mlýnském a klášterním, dále je zde první zmínka o jezu na řece Ohři a o mlýně a také o třech rybnících u Stradonic.

Za husitských válek byla ves vypleněna, v r. 1420 z větší části vypálena. Vsi se zmocnil Zikmund z Třebívlic, po něm syn Matúš ze Žichova.

Dalším vlastníkem se stal r. 1427 významný husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Král Zikmund Lucemburský však krátce poté pátecké panství věnoval Janovi z Vartemberka za jeho pomoc při boji proti husitům. Jakoubek z Vřesovic však odmítl Pátek vydat a v roce 1436 si při Zikmundově návštěvě Žatce od krále vyžádal příslib páteckého panství. Protože šlo jen o ústní slib, který nemohl doložit, byl Jakoubek z Vřesovic nucen vzdát se Pátku při revizi majetkových poměrů v roce 1454 a předat jej Vilémovi z Konic.

Od roku 1474 se majitelem Pátku stává Jindřich starší z Klinštejna a na Toužetíně (podle ostrve ve znaku rod vzešel z Ronovců), později jeho syn Jan a vnukové Jindřich a Jan, který nechal se svolením krále Ludvíka Jagellonského páteckou tvrz roku 1523 opravit.

Později získává pátecké panství Jan IV. Popel z Lobkovic (v letech 1554 – 1570 nejvyšší purkrabí Českého království) a v letech 1544 až 1557 nechává v areálu tvrze vybudovat renesanční letohrádek. Také nechal v r. 1567 renesančně přestavět mlýn pod zámkem. Podle odhadu majetku českých stavů z roku 1557 byl Jan IV. Popel z Lobkovic nejbohatším příslušníkem panského stavu v Plzeňském kraji.

Po smrti Jana (1570) získal Pátek a okolní vsi jeho syn Kryštof z Lobkovic, zvaný Tlustý (nejvyšší hofmistr na dvoře Rudolfa II.). Z 15. června 1587 pochází popis páteckého panství: zámek, Lusthaus při témž zámku, dvůr s ovčínem, louka, mlýn s pěti moučnými koly, mlýn koreční s dvěma koly s pilou, řeka Ohře, potůček z Débře, loužek, les proti Volenicům, dvůr Débeř, mlýn s jedním kolem, štěpnice.

Kryštof z Lobkovic zemřel v roce 1609 a pátecké panství zdědil jeho syn Jan Kryštof, který zemřel bezdětný v roce 1614 a panství tak zdědili Alžběta z Lobkovic, Jan Libštejnský z Kolovrat a Vilém mladší z Lobkovic. Ti následně Pátek prodali Štěpánu Jiřímu ze Šternberka a na Postoloprtech.

Štěpán Jiří ze Šternberka zemřel v roce 1625, po něm dědil syn Adam, který umírá r. 1633 a panství přechází na jeho nezletilého syna Jana Štěpána ze Šternberka. Po smrti Jana Štěpána v r. 1657 jej zdědila manželka Anna Františka a sňatkem s ní je získává její druhý manžel Hložek ze Žampachu. Pátecké panství je v té době silně zadluženo a tak je Hložek vyplácí a ve své závěti odkazuje manželce Anně Františce. Krátce po manželově smrti v r. 1679 jej Anna prodala hraběnce Lidmile Benigně Šternberkové. Po její smrti syn hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka prodal Pátek Gundakarovi z Dietrichsteina, který rozšiřoval své libochovické panství.

Přestavbu letohrádku do dnešní zámecké podoby započal snad kníže Gundakar z Dietrichsteina v roce 1690, téhož roku však umírá. V přestavbě pokračoval jeho dědic Ferdinand z Dietrichsteina. Stavitelem byl Antonio della Porta, který pro Dietrichsteiny přestavoval také Libochovice, Budyni nad Ohří či Nepomyšl, kamenické práce dodal Jakob Mitthofer. Úplně dokončen byl zámek roku 1697, do roku 1700 se stavěly hospodářské budovy. Co se stalo s původní tvrzí, není známo. Snad byla na jejích základech postavena barokní stodola (dnešní kravín), snad shořela po požáru, zmiňovaném počátkem 18. století.

Roku 1710 získali panství opět strahovští premonstráti. Z této doby pochází některé přestavby - především přestavba dosavadního balkonu na kapli Narození Panny Marie v patře zámku (vysvěcena byla r. 1716). Okolo roku 1750 došlo k razantní přeměně hlavního sálu zámku na kostel, který sloužil obyvatelům několika okolních vesnic. Strahovský premonstrát a barokní malíř František Siard Nosecký vyzdobil freskami strop kostela a refektáře (jídelny mnichů).

V roce 1870 bylo na Pátku registrováno 74 domů a 436 obyvatel. Byl zde zámek, poplužní dvůr, pivovar, mlýn s pekárnou a zahradnictví, také čtyři ševci, dva krejčí, čtyři švadleny, holič, dva truhláři, sedlář, zámečník, hodinář, dva kováři, několik tesařů a zedníků, dva řezníci, dva hostinští, tři obchodníci, zahradník, zelinář.

Založení divadelního spolku, majícího jméno "Čtenářsko - ochotnický spolek Karel Havlíček Borovský".

Po únoru 1948 byl zámek znárodněn. Nejprve zde byla umístěna Okresní politická škola internátní, později Oblastní zemědělský archiv, jehož část tvořil i bývalý lobkovický rodinný archiv. Od roku 1961 zde byly kanceláře MNV, knihovna a vývařovna JZD s jídelnou, stanice SNB, později také mateřská školka.

V letech 2003 až 2019 byla část zámku vždy o prázdninových víkendech otevřena veřejnosti díky nadšení místní obyvatelky, paní Mileny Hubičkové.

V r. 2020 byly zpřístupněny další pokoje v patře, od roku 2022 je možné si prohlédnout zámek téměř celý.

ZPĚT na úvodní stránku